Anotace: Oslava máje, ve stínu virové pandemie.

I.

Letí po nebi mráček,
a závodí s ním ptáček.
I ukáže se sluníčko,
dnas však jen tak maličko.

Božský, to májový klid,
v němž obavou skrytý lid.
Žádný průvod, ohňostroj,
nový vidět stejnokroj.

Lesy, háje, lučiny,
halí se v šat účinný.
V zelený, i květů oděv,
pestřejší o ptačí zjev.

Hrdlička, kos, pěnice,
prozpěvují velice.
Méně vidět člověka,
jenž čehosi se leká.

Letí po nebi mráčky,
i ptáci do zatáčky.
A již svítí sluníčko,
na to naše políčko.

Máj tak v plném rozpuku,
životu, dává ruku.
V tichosti a naději,
píseň svou lidé pějí.

II.

Chlad jeho první půle,
"zmrzlými", ruce ztuhlé.
V druhé, již slunce hřeje,
jak, i srdce pookřeje.

Rozdává své pozdravy,
a podepírá zdraví.
Paprsky, tak v naději,
s vetřelcem boj svádějí.

A opět, ochlazení,
i varovná znamení.
Jak to chodíš poutníče,
práská se ještě bičem!

Brzy budeš svoboden,
a pověsti své hoden.
Máj, ten měsíc života,
veselá, zpěvná nota.
-
(o koronavirové pandemii;
II. část doplněna 20.5.2020)

Publikoval(a): Litarts, 15.5.2020