Anotace: A nade smutkem nostalgickým z deště se pokouším ti odepsat ti ještě

Z deště



Z dešťových kapek ledových

berou si stromy vláhu z nich.

Lilo jak z konve před chvílí,

srdce se nikdy nemýlí!



Do prudkých stahů srdce

už nepřicházíš nikdy více,

než ve snu pouze živém,

než mrtví jednou budem.



Vláha a slzy osvěží

a anděl, když mne nestřeží,

jsem jako bez života již,

jen ty to vnímat smíš.



A nade smutkem nostalgickým z deště

se pokouším ti odepsat ti ještě

a provolati na zdraví,

i když mi srdce churaví!



Nad sklenkou vína rudého

posílám lásku do něho

a v mysli tvé se rozvíjí:

Ach, ona zase popíjí!

Publikoval(a): Marie Bernadeta, 23.5.2020