Anotace: ---

On:

Ach, jak jsi krásná,
jemná, řízná a spásná.

Jakou barvu máš a vůni,
ty lásko má, v bezedné tůni.

Jak mne opájíš, i hlavu motáš,
a v objetí vždy spoutáš.

Ona:

Ach, jak vábná tvá slova,
tak podmanivá a snová.

Jakou silou na mne hrají,
i srdce mé, jak v ráji.

Také ty, mne opájíš,
hlavu motáš, když svádíš.

On:

Skládám verše pro tebe,
ze sedmerého nebe.

Z citu svého pro radost,
hřejivá opravdovost.

Ty však jsi jen víla snů,
nad jejíž něhou žasnu.

Ona:

Netruchli ty básníku,
nad* šalbou mého vzniku.

Já jsem jen snová bytost,
tvá pomíjivá lítost.

Vysněný tvůj ideál,
jejž nikdy život nedal.

Publikoval(a): Litarts, 24.5.2020