Anotace: Oslava máje, ve stínu virové pandemie.

I.
(15.5.)
Letí po nebi mráček,
a závodí s ním ptáček.
I ukáže se sluníčko,
dnes však jen tak maličko.

Božský, to májový klid,
v němž obavou skrytý lid.
Žádný průvod, ohňostroj,
nový vidět stejnokroj.

Lesy, háje, lučiny,
halí se v šat účinný.
V zelený, i květů oděv,
pestřejší o ptačí zjev.

Hrdlička, kos, pěnice,
prozpěvují velice.
Méně vidět člověka,
jenž čehosi se leká.

Letí po nebi mráčky,
i ptáci do zatáčky.
A již svítí sluníčko,
na to naše políčko.

Máj tak v plném rozpuku,
životu, dává ruku.
V tichosti a naději,
píseň svou lidé pějí.

II.
(20.5.)
Chlad jeho první půle,
"zmrzlými", ruce ztuhlé.
V druhé, již slunce hřeje,
jak, i srdce pookřeje.

Rozdává své pozdravy,
a podepírá zdraví.
Paprsky, tak v naději,
s vetřelcem boj svádějí.

A opět, ochlazení,
i varovná znamení.
Jak to chodíš poutníče,
práská se ještě bičem!

Brzy budeš svoboden,
a pověsti své hoden.
Máj, ten měsíc života,
veselá, zpěvná nota.

Jen tak pro radost
(22.5.)
S radostí píši svojí,
k níž i svátost se pojí.
V útulku svém přebývám,
a verše, si v něm zpívám.

Zářivý, slunečný den,
nemůže být promarněn.
Utíkej si den po dni,
pro nás, kdo jsme svobodní.

S obdivem k ptákům v letu,
i k tomu, co září v květu.
Májový den slavnostní,
prosycený radostí.

Deštík májový
(23.5.)
A dnes opět střídání,
svítání, v dešti ranní.
Drobně prší, v dezvětří,
jak, sluší se a patří.

To jsou kapky pro krásu,
ve znění ptačích hlasů.
Hrdlička, kos a rorýs,
svůj i vlastní mají rys.

Nyní deštík ustává,
úroda v plod povstává.
Oblaka, plují nízko,
ztrácejí své ohnisto.

Sedím, do okna hledím,
ve snu jen, a opět bdím.
Další, to májový den,
tajemstvím svým opředen.

Pozdní máj
(27.5.)
Zářivě oblačný den,
sluncem k naději sveden.
Vrcholí měsíc jara,
a uplyne, jako pára.

Více vidět člověka,
jenž méně se již leká.
Rorýs se tu prohání,
jen pokřikem den haní.

Máj, dva tisíce dvacet,
chutná hořce, i sladce.
Spěchá tak, v teplé léto,
by, nebylo prokleto.

(28.5.)
A dnes opět déšť i chlad,
pořádků přírody lad.
Co stát se má, se stane,
vše, dopředu nám dané.

(29.5.)
Jak noc a den se střídá,
to, či ono si přidá.
Živly, v lítém souboji,
i jeden v druhý se pojí.

(31.5.)
A již tu samý závěr,
máje, i sňatků pověr.
Ten, letošní však jiný,
z nečekané příčiny.

Publikoval(a): Litarts, 1.6.2020