Chci Tě milovat.
Chci Tě milovat.
Bojím se Tě.
Nedáváš mi spát.
Sama za to můžu.
Nechci Tě znát.
Prstem jezdit po inkoustu v Tobě.
šoustat předivoce.
Být s Tebou i v téhle letní době,
v trávě na kolenou.
Tolik dělám špatně,
dáváš mi znát.
Učím se a rostu,
svědomí zpytovat.
Nezajímáš se o mou duši.
A o to, co ji bolí.
Taky Ti nevidím do hlavy.
Rány se špatně hojí.
Kde je ta skoro celá shoda?
Střepy rozbíjíme na menší.
Znovu je složit, nereálná náhoda?
Ruce dořezané.
Ani na začátku, nebyla bez kazu nádoba.
Ale šance ji spravit byly tak barevné.
Jenže přišla zlá doba,
zraňujeme se, nevíme, jak se to léčí.
Potoky slov a stále si nerozumíme.
Čas na hojení zděšeně chytáme a házíme do koše.
Co se stalo, vždyť to spolu umíme.
Obejmi mě a utiš rozpolcenou.
Neslyšíš mě.
Neslyšíš mou duši.
Bojím se.
Nechci Tě znát.
Chci Tě milovat.
Publikoval(a):
Akira Ayia, 9.6.2020