Anotace: ...

Silný poryv větru zatřásl bambusovým kmenem
krev se vpila do řek a mělké hlíny ukrytá před širým světem
nářek jenž pomalu rezonuje seschlou travou již nikdo neslyší
kéž by mohla být tato planeta aspoň na chvíli bez lidí

znásilněné ženy též jejich děti sténaly bolestí
ti tolik slavní vojáci us army jen sotva někoho ušetří
a na těch 500 vyhaslých duší kdopak si dnes vzpomene
je jasné že jsme všichni stejní srdce máme z kamene

když rota Charlie svědomitě plnila přidělené rozkazy
poté co velitel Calley nařídil všechno živé povraždit
tento zbabělý vrah chlapců i dívek bez studu či bázně
jak krásný by jen svět mohl být kdyby všichni psaly básně

o tom o čem se dnes ve společnosti moc nemluví
pravda vždycky vyjde najevo člověk se však nezmění
s krví na rukou bloudíme naskrz celou historii lidských dějin
skládám hold obětem které se teď na novém a lepším místě smějí

jsme tak vinni já i ty tou neustálou apatií uschováni v ústranní
sotva si někdo připomene mrtvé když minulost je už dávno za námi
v mysli natahuji zbraň na zelené barety nepotrvá dlouho než vystřelím
krev za krev zub za zub byť vím že násilí plodí jen další násilí

nikdy nepochopím tuhle krvežíznivou společnost plnou nenávisti
je na čase si přiznat že některé věci zůstanou jak jsou buďme realisti
i přesto že nás učí milovat bližního svého každému jen lásku dávej
vysvětli to pozůstalým jenž truchlí za oběti masakru... v My Lai

Publikoval(a): Makaveli, 13.6.2020