Anotace: Já nejsem z těch, co pamětí se pyšní, ba paměť téměř postrádám. Za tuto, život komplikující, vadu ovšem nejsem nerad, anšto mne přibližuje k mému idolu, geniálnímu vynálezci a umělci, Járovi Da Cimrmanovi. Avšak já u sebe žádnou stenografku nemám...

Hlava, mysl, k čemu je to?
Paměť všechnu postrádaje
hru života nevyhraje,
ten kdo píše větu tuto.

Zapomněl by, hlupák hloupý,
vše na celém světě,
všechno na planetě.
Ten, kdo, neprohloupí,

by mu nedal důvěry.
Prý že stáří
paměť maří.
To jsou pouze pověry.

A tak píši, moment, o čem?
Právě mi vyklouzla nit...

Vidím ptáčka, stále zpívá
tutéž stejnou písničku,
ani jednu chviličku
jinou píseň nezazpívá.

Naučil se zpívat tuhle,
na jiné mu nestačí
jeho zlá paměť ptačí.
K učení jde ztuhle.

Paměť zlou má tento tvor,
ovšem není sám.
Já též zlou paměť mám,
ten pro básníka mor.

Mor je lidstva problém vřelý,
působitel mnoha smrtí,
jak dospělých, tak i dětí.
No copak mor, ale jmelí...

Publikoval(a): Karel Halapartna, 24.6.2020