Anotace: opět jedna starší básňulka...:)

rozbuší srdce
natáhne ruce
když v tom socha odhalí oči
uvolní tělo
spojí se s něhou
a do lásky s odvahou skočí

v šestém smyslu jí buduje nové paláce
s nadějí ukrytých kódů
už nesnažil se nikam schovat
přijal každou dobu
a tak se pustil do práce

ten správný klíč
co pasuje do zámku
zná i když sníš
nebraň se
zázrakům

v dojemné scéně
milostné grotesky
se jeho sémě
napojí na stezky
vedoucí tunely
do podstaty blesků

procházíš obměnou
zarudlých růží
křivky tvých tanečků
ohřejí kůži...a z doby ledové
jak z lopaty utečeš
oceán věčnosti
na sebe oblečeš

Publikoval(a): Martin Havlíček, 30.6.2020