Anotace: Jen vodu čistou z dlaní pít a tichost pravou v srdci žít!

Do spánku spravedlivých....


Už není po čem toužila bych,
jen dojít na konec,
vždyť v tomto světě
sladkosti té není
pro duši mou zarmoucenou,
tak kráčím po cestě,
cíl můj je v nedohlednu
a neláká mne pokušení sladké,
kam mládí odešlos mi,
vždyť to, po čem toužím
dávno mám, to nepochopím,
ponořit se do sebe
a sám se sebou se setkat.

Jen sama sobě býti tím,
kdo duši svoji Jsoucnu odevzdá
a tělo zemi ponechá,
toť jediným je přáním mým
a splynout s Jsoucnem v okamžiku toužím,
nic většího není,
než se svým srdcem odevzdaným
do nevědomí odejít
a život věčný z dlaní Anděla si vzít
a žít tam v Nebi povznesena nade vším pozemským,
po ničem jiném netoužím,
než v radosti a stálém těšení se na ty,
které miluji,
kde setkání jsou od srdce
a pozdravení, která lidé pronášejí
jest pochodní hořící
a slovo čisté z úst když plyne,
tak žízeň každou uhasí.

Jen vodu čistou z dlaní pít
a tichost pravou v srdci žít!
A sytit se jen dobrým slovem
a nedávati lásce sbohem,
nemít v srdci zmatky
a štetcem malovati si památky
na všechno živé, co nás obklopuje.

Jen v sladkosti Lásky ,
která obklopuje moji duši od malička
zůstávám se nést
a v extázích mne potěšuje
v každém tajném setkání
a bez přestání mne naplňuje stále vším.

Je všechno, co zde máme:
Jáství, jež je cestou pravou,
kde sama duše si uvědomuje své bytí,
což řečeno je stručně slovy:
Já jsem Cesta, Pravda a Život
a jediné, co mám, je
Láska, Naděje a Víra
a pouze vnitřním zrakem vlastním
dokonalé poznání uchopím a poznávám
a sama v sobě sladkost pravdy uchopím
a až v smrti svobodu svou uchopím,
pak sladkost žití všechnu ochutnám
a pozemská pouť moje skončí
a bolest žádná nebude!

Tak dosud sladkost bytí
přede mnou se ukazuje
a tpkost kříže život můj mi ochucuje
a bolest je zde silným kořením,
než pohár žití naplním!

Kdo pohrává si s touhou odejíti ze světa,
ten uvědomit musí si,
že všechno v Dlani Boží leží
a na ničem víc nezáleží,
než pro život se osvědčit,
tak trpělivě s pokorou
neseme své kříže,
abychom nepohnuli rukama,
abychom nemohli učiniti ani krok,
abychom byli slepí, hluší
a necitliví k tomu světu,
který zraňuje
a v němž je sladké pokušení jenom lest,
jak udusuti v sobě schopnost
nad všechno se vzhůru vznést.

Publikoval(a): Marie Bernadeta, 7.7.2020