TOUHA
TOUHA
Tolik bychom toho chtěli,
avšak můžeme jen málo,
maličko.
Do tolika dveří směli,
by štěstí na nás se smálo.
Někdy to málo, je mnoho,
skromnosti nám zapotřebí.
Také, čekáme tu dlouho,
nebo jen tak dle potřeby?
Kopce, pásy lesů a luk,
modré nebe, kupy mraků.
Tolik krás a stálých záruk,
i vidin našich, přízraků.
Máme vždy to, co mít máme,
byť bychom chtěli ještě víc.
Na něco, stále čekáme,
a v touze vycházíme vstříc.
Publikoval(a):
Litarts, 12.7.2020