Anotace: komet(a)ický vír

Spalující žár do morku kostí.

Slova se řinou z úst neotřelosti.
Jednoduché tóny řádků zaznamenávané do notové osnovy světa.

Braillovo písmo naruby.

Komet(a)ické víry rození a smrtí.

Jedeš, letíš, cestou necestou.
Kde a kdy skončí netušíš.

Jak střely z praku, co se snaží zamířit cíl.
A díky touhy po zázraku neminou.

Válka světa s nebem.

Když ukáže na Tebe...
Neskládej křídla brachu, neb potvrdíš,
že pravda a láska leží v prachu.

Pro lásku stvořen, se štítem spravedlnosti.

Prší...

V blátě sedíš a už to není prach.
Když vypálíš bláto, může posloužit jako nádoba.

Uhlíky spalujícího žáru dohasínají
a pohlazení vánku je nekonečně rozdoutnává...

Tisíce teček a šum vesmírného ticha.
Doznívající písně minulosti.

Doutnám.
Zítra snad ruka Stvořitele přiloží...

Publikoval(a): Bindig, 23.7.2020