SI ZRAJU
SI ZRAJU
někdy si sedím na vedení v hrobě
spoutaný k sobě
dráty bez pěnkavy
však v troubě vůně kaštanu
ruší smlouvy zákazům
co propouštěly vosy
ze zakopaných sekyr
spíš zasadím menhir
a do ranní rosy
soustředím paprsek
jako ručník co letí do ringu bez dopadu
jako zrnko kávy
měnící povahu hologramu
jako keramické stvoření
s protáhlou hlavou dozadu
namnožím v mlejnku
hodnoty prozření
a vevnitř i venku
si zraju
Publikoval(a):
Martin Havlíček, 18.8.2020