Anotace: ---

Obrazy visí na stěně,
výtvarná díla různé ceny.
Občas se tváří zasněně,
občas maj zuby vyceněny.

Obrazy visí v obýváku,
Polabí vedle Šumavy.
mušinců na nich je jak máku,
i mouchy maj své představy.

Mistru se pletou do řemesla,
sem tam mu něco upraví.
Drží se zuby nehty hesla:
Konec všechno zlé napraví.

Dokonce jeden Antoš Frolka,
akvarel jako vyšitý.
Je na něm v kroji pěkná holka,
ale ne hezčí než jsi ty.

Večeře Páně od Komárka,
pod ní je řeka Otava.
Chceš se podívat na kanárka?
musíš pohlédnout doprava.

Visí tu taky nahé slečny,
grafika Mistra Hřivnáče.
Akty jsou přece objekt vděčný,
udělaj z Mistra boháče.

Na dohled od nich Kateřina,
svatá, atribut v záhlaví.
Ta v pravé ruce kolo třímá,
asi ji to už nebaví.

Připomíná to galerii,
ovšem s tím jedním rozdílem:
snaží se stvořit harmonii
v tom dnešním světě zpozdilém.

Publikoval(a): Jikra, 29.8.2020