Anotace: ...

~ SLOVÍČKA ~


V zákoutích naší mysli jsou SLOVA schována,
v zapadlém podvědomí, jak fata morgána.

~

Slovíčka básníků v té mysli ulpěla,
čekají na život, spasení anděla,
čekají na lásku, na trýzeň bolavou,
která je probudí - z temnoty vyplavou...

~

Slovíčka básníků v paměti zasutá,
po letech vymetou pavoučí sítě,
jak bolest odchází... toť lásky minuta...
něhou tě překvapí, zvelebí si tě.

~

Škoda jen, že leží v paměti slovíčka,
která jsi poztrácel, která bys najít chtěl…

Jsou jenom kulatá, hlaďoučká, maličká,
nepustí paměť je,
nepustí...
bohužel...

Škoda té krásy, co není nám dopřána,
čeká dál v zákoutích na soudný den,

škoda té krásy,
škoda těch slovíček,
přišla k nám s nadějí - ze srdce, od „Pána“;
mohla nám lásku dát,
však nemohou ven.

Publikoval(a): J.F.Julián, 21.9.2020