Anotace: ...

MILÉ SETKÁNÍ NA PĚŠINĚ

Kol Českého Těšína
úzká vede pěšina.
Uviděl tam Zbyšek holku
v podřepu, jak bez okolků
u zatáčky za halou
jít musela na malou.

Pro dívku i pro pána
situace neznámá.
Patří k vládě nebo k chásce
uvidí chlap na procházce 
holku chcáti na cestě
jednou za let tak dvěstě.

Jak se Zbyšek zachová?
Zvedlá sukně nachová
odhaluje zadek holý.
Bonton držet Zbyšek zvolí.
Zazní na té pěšině:
"Zbyšek." "Klára, těší mě."

Dumá Zbyšek co asi,
zavést řeč na počasí!
"To je ale léto teplé,
vyschlo, horko jako v pekle.
Sucho jako na poušti,
žizní země, les, houští."

Holka ve stresu velkém:
"U mě zem vlhká celkem.
Docela bych byla ráda,
kdybys ke mně stočil záda. 
To etikou dáno je,
když vylejvám z kánoe."

Zbyšek neznal ženských těl,
viděl více, než by chtěl.
Nerad svědkem toho proudu
zvlhčujícím rodnou hroudu.
Takže Kláru opouští:
"Příště močte do houští."

Publikoval(a): Zimbabwe, 8.11.2020