Anotace: ...

KÁMEN, NŮŽKY, PAPÍR 


Na chodníku ruka leží
a hrdě nám kyne.
Leží pod Jindřišskou věží,
je to trochu jiné...


Kolem létá bílé chmýří
a nad věží supi.
K Václaváku člověk míří 
v džínách a bez ruky.


Teď již na náměstí stojí,
do mobilu zírá.
Nevšimnul si ztráty svojí,
v rameni je díra.


Ruka ukazuje komu
prostředníček zdvihlý?
My bychom se gestu tomu
snad raději vyhli.


Z tohoto až srdce puká,
končetina pláče.
Nemá totiž, chudák ruka,
do hry spoluhráče.


KÁMEN, NŮŽKY, PAPÍR...
KÁMEN, NŮŽKY, PAPÍR...
KÁMEN, NŮŽKY, PAPÍR...

Publikoval(a): Zimbabwe, 15.11.2020