Dáma v rudé róbě
Dáma v rudé róbě
Anotace: Desátá z 20ti připravovaných básní
Podejte mi pohár a já jej naplním krví služebnic
slibuji že hostina ještě nekončí tak pijte jezte dosyta
nepřátelům sežeru jejich duše ať se bojí o to víc
navěky budu vládkyní lůzy první dámou Uherska
útěchu mi dopřává rozpustilý sex s mladými děvčaty
kolují o mně řeči jaká prý jsem vášnivá bohyně
Ponický tebe bych nejradši viděla nahého bez hlavy
jednou se vynoří ona pravda ukrytá tajně ve víně
mé skutky jsou jedinou cestou k věčnému blahu
po smrti snad naleznu klid v sadu orosených růží
nikdy jsem nepochybovala o správnosti vlastních činů
samotný osud mě rád občas dost nevybíravě zkouší
konám jen to co musím v tomto už tak zvráceném světě
jsem produktem společnosti která mě chce zaživa pohřbít
spousta je těch co zvládnou shrnout můj život v jedné větě
a ti zřejmě nikdy nepochopí touhu někoho od srdce zabít
odpusťte mi proto mé hříchy i to libování v bezmoci
vysvětlete mým dětem mé způsoby já to takhle nechtěla
Františku dovol mi se ti ještě jednou podívat laskavě do očí
celý svůj život jsem si vždycky přála abys ve mně viděl anděla
tohle je má závěť radím berte ji však s lehkou rezervou
napořád zůstanu královnou prokletých a zatracených
podkroví kde bylo umučeno mnoho dívek ať uzamknou
zatopí betonem je mi upřímně líto zármutku pozůstalých
přesto však nechci skončit přivázaná ke skřipci
živořit v žaláři kde se mi budou všichni smát
jestli se tak stane ať si povšimnou úšklebku na líci
až budu osaměle někde v chladné rokli zubožená umírat
nechť se každý dozví že jsem se narodila do špatné doby
plné zášti neutuchajícího bolu kde mým vášním nebylo přáno
Heleno a Kataríno konečně jste volné už není nač se zlobit
má odpověď zní ano na otázku jestli to všechno za to stálo
tak předtím než shořím v plamenech věčného zatracení
přeji si ještě jednou spatřit měsíční svit osudu navzdory
na tomto světě už nic krásného bohužel pro mě není
s láskou vaše zbožňovaná hraběnka… Báthory
Publikoval(a):
Makaveli, 17.11.2020