Anotace: Ve skutečnosti mám ten čas i pohádky rád.

VÁNOČNÍ TELEVIZNÍ PROGRAM


Chudá žena s ambicemi
co se chtěla dostat z bláta.
Opustila rodnou zemi,
uhnala boháče chlapa.

Káva s cyankáli bodla,
zbavila se svého muže.
Tvrdila, ta kráva podlá,
že prý covid za to může

Zdědila statek i pole
tato zrádná žena čilá.
Statkáře dcerka, ty vole,
tý svini tam otročila!

Sledovat to nemám nervy.
Holka špína, svrab i blechy.
Musí se psem žrát konzervy,
dostala jen tři ořechy.

Jinde za devíti vršky
přiletěla tam za šera,
šíleně jí táhlo z držky,
osmitunová příšera!

Je s ní neskutečná potíž.
Žere princezny a lordy,
má navíc dvě hlavy totiž.
Tak jí třikrát táhne z mordy.

O kus dál, jako dva voli,
hádají se fotr s dcerou
kvůli obyčejné soli.
Div se ti dva nepoperou.

Ve vedlejší zemi slečna
jeden velký zlozvyk měla.
Nosila do nekonečna,
nikdy nesundala z čela

zlatý šperk tvaru jak hvězda.
Ta holka je mimo mísu.
Co se jen na pohled nezdá,
už má pod tím spoustu hnisu.

Lepší holka s trochou hnisu,
který má na půlce čela,
než ta, co bez kompromisu
na večírku se tak sjela,

že sto let spí a ne lehce.
Princové už na ní kašlou.
Žádný prý políbit nechce,
sto let starou bábu zašlou.

Publikoval(a): Zimbabwe, 23.12.2020