Anotace: ---

Někdo stále tě hostí,
a provází životem.
Skrápí slzou i potem,
určuje tvé přednosti.

Přidává plynu, brzdí,
táhne nahoru, dolů.
Od pólu vede k pólu,
i myslí na tvé hrsti.

Nabádá, též varuje,
avšak přestupy trestá.
Co obnošená vesta,
přestrojí, dál tvaruje.

Život v stálé milosti,
darem tvého příznaku.
Ve slunci, jak za mraků,
v proměnlivé hybnosti.

A odkud, že ta milost,
darování života?
To ta tajná porota,
zkoumající i lítost.

Publikoval(a): Litarts, 5.1.2021