Anotace: Napsala jsem to když jsem zase moc přemýšlela o tom co se kolem mně děje...

Jako kapka utápějící se v moři,
jako člověk dusící se v kouři.
Jako včela když se probudí,
jako člověk který nevidí.
Nedá se myslet na nic jiného,
mám strach že se stane něco zlého.
Možná si to zasloužím,
ale to už pozdě vím.
Chci šanci jak to všechno napravit,
nechci se dál už v tomhle topit.
To ať to raději skončí,
nemám sílu dívat se Ti do očí.
Napravit vše co jsem zkazila,
to nejde, pro tebe jsem už skončila.
Bez tebe nejde žít,
dopadne to jen tak jak ty budeš chtít.
Mé naděje už dávno zemřeli,
před očima mi shořeli.

Publikoval(a): wendýsek, 28.3.2011