Anotace: ---

Kapky dírkou v okapu,
jedna, druhá, pak třetí.
A mnohé další letí,
rozstřikem tvoří mapu.

Tlučou do parapetu,
z něhož stékají níže.
Tam již ale vědí, že,
vítr je nese v letu.

Roznese je po zemi,
jak jen hrou si zamane.
A odkud vítr vane,
i plášť zkrápěný všemi.

Kapky dírkou v okapu,
na plášť, nesený větrem.
Spojené někdy v extrém,
jakou vytvoří mapu.

Jak točí se, otočí,
ta korouhvička lidská.
Tak vždy se také získá,
co i bije do očí.

Publikoval(a): Litarts, 29.1.2021