Anotace: *****

Musím se přiznat, Smrti,
mám z tebe hrozný strach.
Snad že už neuslyší moje uši
tóny příjemných melodií,
že voňavé květy na lukách
oči už více neuvidí,
že tělo mé obrátí se v prach.

Kam poděje se duše, až budu tvá?
Tvoje náruč bude jistě mrazivá
a já mám ráda žhavá objetí!
I světlo, slunce, vše, co zahřívá,
co mysl rozveselí a co nebolí.
Ty však jsi chlad a zmar,
temnota ponurá.

Prosím, zbav mě alespoň bázně
z dlouhého umírání.
Až dostaneš Boží požehnání,
buď rychlá a udeř kosou rázně.

Publikoval(a): donne, 30.1.2021