Nebásnička
Nebásnička
Křídla jsem měl a peří rozdával.
Víc jsem nechtěl a vše prohrával.
Svět je tak šílený, když točím se v kole.
Můj žár je nezměrný, stejně tak hoře.
Vlk tu číhá, někde tu je. Vlk je zvíře, třeba se smiluje.
Bloudím tu a kráčím rovně vpřed. Hořím tu a slyším svůj řev.
Svět je chaos a já v něm tančím.
Občas tu marnost, skoro necítím.
Třímám vítr, slzy i žár, ale v pokru jen mizerný pár.
Čekám, nevědíc na co. Všichni jen ptaj se: ,,Co za to?"
Cítím vše a zároveň nic. Je to jak orchestr... orchestr polednic.
Občas je to mana nebes a jindy pekel žár.
Publikoval(a):
eurius, 4.3.2021