Anotace: POHLÉDNI

Ve stínu stromu ukryl se čas
s ním šly i strachy co byli v nás.

Na rozhraní okresu lidskou hloupost setřesu.
I když mě to není milé, najdou se i chvíle,
ve kterých když poznám o co se tu hraje.
Nadechnu se z hluboka,
a vidím kousek ráje.

Ve kterém když žiju dobrou míru piju
a straním se nesmyslu, poznám pravdu po jistu.

Čas který klíčí v područí stromu,
dodá míru tomu kdo ve strachu bují
sám sebe se bojí.

Brzo až se otřesu zbourám bránu okresu,
utnu okov kraje ve kterém do ráje
zbývá už jen krůček tekoucí potůček
ten vlévá se do řeky té co pojí potoky.
I když jsou tu hráze, zbývá pouhá fáze
k rozjitření smyslů, prosté jsou nesmyslů.

Ta se vlévá do moře na vzdor naší pokoře.
Podívej se přeci kdo tu žije v kleci
se zlatými okovy schováš se i do křoví.

Kam se vem ho Ďas zakutálel čas.

Publikoval(a): KEYRAN, 6.3.2021