Anotace: ---

Jak čerstvě napadaný sníh,
ještě bez doteku viny.
I všech těch pozdějších pletich,
očistit svůj odraz stinný.

Alespoň jen na okamžik,
pocítit záři čistoty.
Utišit ten veškerý křik,
a pevné nabýt jistoty.

To bych se musel vločkou stát,
i s mnohou další spojit.
Společně pak z nebe padat,
jen tak, k naplnění dojít.

Přece tu však chvilky jasné,
pro setřený dotek viny.
A pocity víry spásné,
kdy člověk se vidí jiný.

Publikoval(a): Litarts, 8.3.2021