Anotace: .......

Židle své oči sklopila,
aby se z křišťálu napila.
Slunce spát do lože odešlo,
aby se z vražd, lži, smutku přišlo,
nové čisté lepší pokolení,
z krve živé, šťastné lidstvo.
Nebude třeba smrti - modlení,
vše přikryje čas neúprosný.

Dotikali hodiny na věži,
a probudili se její zvony,
v přítmí stříbřitých ulic běží,
do noci se loudají, jejich tóny.

Vrazi osvětlení měsícem,
ve skrytém, temném, nárožním stínu,
celé město, celý svět je vidí.
Začali do oken bodat nožem,
záclony se podobali vínu,
červenému,
roztrhali byty - pokoje a lidí.

Umyvadlo se zasmálo,
té krvavé spoušti,
do kapesníku se vysmrkalo,
- vodopád slz se blyští.

Ze svých hrozných krvavých činů,
zloději, vrazí, chuligáni,
pocítili nebeskou vinu,
s pláčem, smíchem, v žízní,
pili vody stezku, marnivosti,
apaticky po životě blouzní.
Ze smrti se nový život rodí.

Publikoval(a): Antek, 8.3.2021