Anotace: Dlouho je tomu, dlouho... Omlouvám se za rytmus. Ten jsem nehrotil.

Jen sprostě vyhozená minulost
vyloupne mi z morku kost
asi je to obráceně
jak nám všechno roste v ceně.

Příhody neznámých,
výčitky blízkých
když už dnešní potulný sníh
odplavil včerejší hnidopich.

Ale vlastně mu je to líto
byť ho stejně nebolí to.

Mudruje si svoje pábitelství
o němž samo že ví nejlíp to svý.

Ale vzácná asymetrie
způsobuje mozkové strie,
myšlenka se neprobije
přes... bolest a strach.

Publikoval(a): Marcone, 7.4.2021