Anotace: ---

Do kterého vzorníku,
ustájené ohrádky?
Kde roníš slzy vzlyků,
pro život stavem vratký?

Kde tvoříš i obrátky,
radosti a úsměvů.
Také nesčetné zmatky,
hrubosti, svoji něhu?

Polykáš i oplátky,
ran, jež si hojíš v jizvy.
Nebo též pocit sladký,
láskyplné odezvy?

Hledáš, ztrácíš, nacházíš,
ve svém vlastním prostoru.
V němž pak stále narážíš,
na zdi jen, bez otvorů?

Každý v jiné ohrádce,
odkud nemá úniku.
Žije dlouze, či krátce,
darem hranic mezníku.

Publikoval(a): Litarts, 10.4.2021