Anotace: Každý den je dar a já jsem skutečnost,která chce prožívat dobrodružství života se všemi pocity i za cenu velkých ztrát.Ještě stále létám a miluji orly tam hodně vysoko.j.m.

Život tvaroval mě do smutna
možná si myslel že mi zachutná
život tvaroval mne do bolesti
možná si myslel že je to štěstí

kvítky zvonků jsou plné života
a tráva tak obyčejně krásná
není třeba se moc zamýšlet
jen stačí opřít se o stromy
dívat se do strání a na hladinu
jen vnímat čistou krásu stínů
a pak když přiletí ptáci
pírky protnou vánek za keři
mraky se sluncem soupeří
pápěří je lehké a tiché
a slova jsou tak zbytečná
někde daleko za okraji
tam vzdálenost je nekonečná
a trvání existence v růžových zahradách
modlitby v reliéfu historie
strach je to co tu není
kvítky fialek vrostlé do kamení
ve znamení dávnosti časů
moudrosti věků v knihách ukryté
a já chtěl jsem se jen opřít
dotknout se vrásek kmenů
dívat se do ohně do plamenů
jen vnímat ty vzácnosti okamžiku
směti se nadechnout své jsoucnosti
a v dlaních jen laskavé kvítky radosti
a být šťasten že jsem a dýchám
jenom si sním a nikam už nepospíchám
tam kde vzdálenost nic neznamená
příroda ve vůních zacyklená
ne už nic nehledám
jen dívám se
a vnímám ty pocity
vstříc zemským zahradám
v něžnosti klasů ukrytý

život tvaroval mě do smutna
možná si myslel že mi zachutná
život tvaroval mne do bolesti
možná jednou pochopím
že to bylo štěstí.

Publikoval(a): 1a, 11.4.2021