Labutí pohádka
Labutí pohádka
Na obzoru
kde pozoruji slunce
jenž zapadá dni ku vzdoru
vstříc červánkům
k lásce nabádá
v té chvíli
pokorně
plují labutě
tvoří páry
Labutě
pozorují nehnutě
slunce dary
Tam v dáli
když usne
slunce
klidná voda i země
Labutě
složí křídla k sobě
spí
nic je neruší
v tomto zákoutí
A luna na obzoru
chrání
labutí říši
všechny tvory
k míru
lásce
tišší
Luna hraje
ve světlech stále
tišší tvory
Vítr se sny si hraje
líbezně takty ladí
do snů
k labutím
mě svádí
Ráda poslouchám
tu hru
je to hra svatební
věčné říše labutí
Za záře luny
pozoruji
klid a mír
Rákosí
tiše šelestí
do taktu
jemných vlnek
jenž hladí
tvory co vstoupí
Labutě pozoruji
tak zblízka
duše jejich čistá
v té chvíli
se vším se pojí
Rada chodím
k
labutím snícím
Publikoval(a):
kopretina7777, 30.4.2021