Anotace: Uvědomila jsem si, jak jsou pro mně důležité cesty... a nejen ty, po kterých jdeme, ale i ty životní.

Cesty jsou pro mne důležité
v životě stále se s nimi se setkávám.
Ta jedna denně provází mne,
já věrná jí od nepaměti zůstávám..

Jsou dny, kdy cesta ubíhá mi zvesela,
slunečním jasem zalitý je průzor.
Vlasy mi občas něžně vítr sfoukne do čela
a v dálce vidím šedo modrý obzor...

Je den, kdy cesta .... nekonečná....
A hlava plná chmurných myšlenek.
Zde cítím každý hrbol, a vždy jsem vděčná
že bílé čáry vedou mne tam...i nazpátek

Bývají dny, kdy svoji cestu nevnímám,
jen vím, že cesta tu pro mne ... prostě je.
Kdy křičím beznadějí, žalem... smutek mám...
a vím, že už není ani naděje..

Má cesta rovinná i klikatá je,
občas i plná bláta, vody sněhu...
Je tady pro mne, vlní se a šumí... jako peřeje.
Cítím z ní radost.. smutek...trápení...lásku...něhu...

A kdybych chtěla někdy z trasy sejít
....odbočit z ní a hledat jinou,
jistá jsem, že pro mne žádnou schůdnější už nelze najít
byť svůdné jsou a lákajíc mne, se vyzývavě kolem vinou..

Publikoval(a): Hedullinn, 12.5.2021