Anotace: ---

Píši dál

O tom, co mi život dal,
vážností, i rozesmál.
Darem svým, z hloubi pravdy,
také jako návnady.

Píši dál,
opodál.
Jak se smál,
i plakal.

Drobnosti

Drobnosti radosti,
duše ráda hostí.
Co jejich předností?,
bývá jich i dosti.

Stejně tak i zlostí,
jež nerada hostí.
Co jejich nectností?,
bývá jich vždy dosti.

Pro vyvážený stav,
s převahou té či té.
Co zaslouží si mrav,
naší pravdy žité.

Velikosti

Ty stupněm jakosti,
od všech nedbalostí,
ve stavu slabosti,
po sílu znalostí,
i smyslem pravosti.

Plodnosti

Poupě, rozkvetlý květ,
vstřícný opylení.
By mohl zavonět,
jenž pak plod ocení.

Okolnosti

Záleží i na nich,
co vše, změní se v hřích.
V nářek, a nebo smích,
váženost či ostych.

Hanebnosti

I těm se mnohdy daří,
s pokryteckou tváří.
Duše stavem dvojím,
příjmem podobojí.

Mládí

Šípy letící,
avšak míjící.
Zvony bijící,
zdravící pravicí.

Jen hřmot a dusot,
otupený hrot.
Květ čeká na plod,
svůj porod a zrod.
------------------
Kde jsou?

A opět odletěli,
ti rorýsi, svišťouni.
Jen průzkumníci smělí,
máj chladnější, jak vloni.

Brzy se však dočkají,
z dálek, vždyť tu lásky čas.
Kde i hnízdiště mají,
každým rokem, volá hlas.
-
Máj, i ten jak spěchá,
již je v druhé půli.
Zapomenout nechá,
co mu bylo k vůli.

Publikoval(a): Litarts, 19.5.2021