Básničky, Poezie, Verše

v

Slunce

Slunce

Pohlédl jsem do slunce,
a jak oslepen jím byl.
Do očí bije prudce,
v jejím stínu pak se skryl.

Životy všem rozdává,
světlo, teplo, noc a den.
Se zemí tak spoutává,
kdo jím není okouzlen?

Avšak má své podmínky,
hřeje i spálit může.
Vysušit též pramínky,
nebo studniční skruže.

Ta hvězda naše žhnoucí,
energie záření.
Odpočívá si v noci,
dnem i oslepí zření.
Publikoval(a): Litarts, 18.6.2021
Přečteno (32x)
Tipy (2) ... dát Tip/SuperTip
Poslední tipující: mys, děda včela

Spodek

Stránka generována 24.10.2021 11:27
U nás jste dnes prohlídl(a) 1 stránek.
roboti