Anotace: ---

Temná zákoutí, jejich pasti,
kde varovných hlasů neslyšet.
Souhrou přehlížených daností,
my sami k nim vstřícní vzhlížet.

Klam polospánku krizí spěje,
k újmě, pádům a v procitnutí.
I v kapky krve, slz krůpěje,
jež pak z místa k pohybu nutí.

Zde jsou ty ostrovy bdělosti,
prozření, také v proměnění.
Probuzení i ke smělosti,
kde v nové významy se mění.

A zas, jak šaty se obnosí,
zevšední, hledají si cestu.
Tu opět se oko zarosí,
po nečekaném, náhlém trestu.

Publikoval(a): Litarts, 22.6.2021