Anotace: .............

skrze listoví stromů nebe se prodralo
vánek se v korunách přestával bát
vzduch byl lehhý tak snadno se dýchalo
paprsky slunce mi čmáraly na kabát

hladil jsem mech plný zelených vnadů
kolem se neslo vířivé bzučení hmyzu
krajem se šířila vůně rozkvetlých sadů
a kůra snad štěstím plakala zlatavou mízu

tráva ještě od rosy vše příjemně hladila
ptáci švitořili tisíce tónu malebných
voda v potoce si poklidně do tůně zurčila
kruhy zdobily hladinu v obrazcích pohledných

v té kráse se pro mě zastavil čas
náhle ztratily významu starosti všední
v hlavě slyšel jsem pouze přírody hlas
tak nespěchej přeci a u mě si sedni...

... a šeptá to stále každému z nás....

Publikoval(a): James Libustka, 5.4.2011