Anotace: Návrat domů po náročném dni může být někdy až příliš osvobozující...

Jedu tmou, vnímám dech,
hudba zní, zpěv na rtech,
rekviem.

Den chcípá cestou domů,
a mě taky, věřím tomu,
to zabije.

Kroků puls požírá zem,
tělo dál se pře s časem,
tak je opijem.

Vana plná bezvědomí,
smývá z kostí maso mý,
kůži stahuje.

Pak proteču odpadem,
kouhout zařve sopránem,
a tělo ožije.

Publikoval(a): smarstin, 21.7.2021