Anotace: ---

Ta tam

Jako pára,
v niž se mění voda.
Jako voda,
v niž se mění led.
Jako led,
i vzpomínka stará.

Paměť selhává,
co bylo žhnoucí.
Více i lhavá,
mlhou rostoucí.

V představě snové,
dějové verzi.
Zněním vždy nové,
avšak již ve rzi...

To slovo!

Jak málo jich pro báseň,
kde pak i jinak zdá se.

Myšlenky v jemné síti,
splétány hrubou nití.

Co vysloveno, tíží,
rány své si prohlíží.

Také se však podaří,
vytrhnout slovu lháři.

Ach ta básnivá slova,
jak z pustého ostrova.

Jazyk za to nemůže,
že trnitá je růže.
-
A co chtěl básník říci,
růže má i křivici.

Publikoval(a): Litarts, 20.9.2021