Anotace: ... - .-. .- ----

Hlava plná strachu,
že na všechno už pozdě je,
na srdci je vrstva prachu,
však pod ním skrytá naděje.

Že možná bude jenom lépe
a všechno půjde snáz,
strach na dveře však zase klepe
a za dveřmi jen tma a mráz.

Je to jako spadnout z oblaků
a že často se to stává,
ze svého světa zázraků,
se nám síly nedostává.

A tak jak plyne čas,
i víra v sebe mizí v dál,
na světě je hodně krás,
proč sem je jen nevnímal ?

Bojím se toho jako blázen,
jakým směrem se osud ubírá,
síla citů mě strhla na zem,
teď tělo žije však duše umírá.

Věčný boj mi bere síly,
po neúspěchu zase vstát,
utekly pryč dobrý víly,
se na porážku přichystat.

V hlavě jenom strach,
který už hluboko je vrytý,
místo srdce už jen prach,
protože nepřítel jsou i city.

Publikoval(a): Hahaha, 22.9.2021