Anotace: Osmnáctá báseň z 20ti připravovaných

Odešel jsem náhle uprostřed letní parné noci
osvobodit pravdu střeženou v nejtajnějších archivech
není možnost návratu žiju jako psanec po třepech jdoucí bosý
znám tu spoře oděnou gejšu co vytetovanou máš na zádech?

Ve skutečnosti jsme otroky vlastních chyb a omylů
diktatura nikdy neskončila vzala ti ten tajemný úsměv z tváře
bohužel jen sotva spočítám kolik ještě celkem zbývá dnů
než zazní requiem pro všechny doteď nepotrestané vrahy a štváče

popíjíš starý gin smíchaný léty prověřenou Hennessy
aniž bys věděla s kým pak každý večer v opilosti usínáš
není nač se modlit vždycky jsme byli hloupé sémě neřesti
karma nám to naše konání jednou velmi krutě spočítá

zdáš se být komplikovanější než jest volný verš
opovrhuji zlozvyky které sis osvojila z bulváru a televize
tehdá před léty svět možná býval normální snad i fér
podobně jako každá druhá srdce otevíráš jen pro peníze

nevlastní děti v afektu proklínají tvé hanlivé jméno
jestli budu umírat sám pak je to osud můj a má to tak být
možná až posmrtný život prozradí jaké by to vlastně bylo
z čiré lásky ženské tváře opálené sluncem políbit

nadešel vhodný okamžik eliminovat iluzi růžových brýlí
beru papír poezie snad pomůže od zádumčivých myšlenek
ještě než ulehnu ke spánku dopřeji si tak aspoň krátkou chvíli
na rozjímání kam že směřuje náš současný prapodivný věk

toužím po menší jachtě a otevřeném blankytném moři
chci poslouchat melodii vln někde kde sotva budu vyhledán
technologie nás pomalu ničí čeho jsem se to jen dožil?
Další éry útlaku kdy mě můžou za názory začít brzy lynčovat

musím být připraven na nejhorší, časy jsou krušné
drahá ty stěží chápeš manýry jaké má zoufalý muž
kráčím bouří od doby co jsem zbloudil už jako adolescent
chci proto složit pár veršů než mému peru dojde tuš

vzpomínky plynou s nimi i zbytky páry z horké koupele
ty tam jsou okamžiky kdy jsi byla ještě nevinná malá holka
nabívám dojmu že jednou přijdeš o svůj titul femme fatale
v mé duši už odpradávna probíhá jakási partyzánská válka

cestuji časem do starověku kde uléhám po boku Hatšepsut
poněvadž obdivuji tu oslnivou krásu, svůdné křivky bohyně
spousta lží a otazníků bylo postupně vepsáno do jejího příběhu
drahá prosím dopřála bys trochu rozkoše či něhy spodině?

Rekapituluji život než odmigruji do krajů tam za horizontem
nasaď si korunu stala ses vládkyní zoufalců marně blouznících pouští
je lepší zůstat sám než se plahočit v poutech souhvězdím Orionem
snad již více neokusím pachuť tvých otrávených polibků… plných zášti

Publikoval(a): Makaveli, 16.10.2021