Anotace: ... možná celoživotní

Ozvěny Tvého smíchu
dávají směr mým cestám večerním
Kudy právě chodíš Ty?
Po stezkách vonících padlým jehličím..

Podzimní šera, při plameni svíčky
dávají průchod myšlenkám troufalým
Rád bych Tě potkal a řekl Ti....
jen, kdybych nebyl zbabělcem zoufalým..

Vím, že potkat Tě, nenašel bych žádná slova.
A míjíme se stále, jak míjí se noc a den
Tedy to zkouším...znova.... a znova
Pár týdnů... pár měsíců.. pár let... snad stihnu to,
než vlasy zešednou, než oba v touze marné - zestárnem..

Publikoval(a): Hedullinn, 20.10.2021