Nadějně
Nadějně
Padám hvězdám vstříc,
jenż oblohou kráčí.
Slza stéká na mou líc,
košili mou zmáčí.
Svět planul a vítr dul
voda bouřila a já tonul.
Nyní klid se prostírá
nad tím širým světem.
Náruč svou svět rozvírá
všem ztraceným dětem.
Publikoval(a):
eurius, 20.10.2021