Stromová
Stromová
.
Ve větvích mých
rodí se
právě teď
světlo
protéká staletí
vždycky mi rukama
proudilo
prýštilo
teklo
Projeví se v objetí
slastném něhy dotyku
k muži, dětem, dalším lidem
jež jsou v pravdě
napojení
spolu nikdy "nevyšli jsme
ze cviku"
Láska hlásá sebe
a přitom se skrze kruhy
přátel, blízkých
v srdci duchu
rodí sebou
stále nové
nebe
.
Publikoval(a):
Lipová, 25.12.2021