Anotace: ---

Ach ty dny

Jak málo stačí,
k pádu i k pláči,
jež vzhůru tlačí,
vždyť jsme jen hráči.

Jednou padáme,
příkaz zadáme,
jímž se zvedáme,
návrat hledáme.

V těch střídavých dnech,
i popadáme dech.
Pro úlevný vzdech,
stíhá-li nás pech.

Chvíle radosti

Jež chmury přemostí,
i jak dítě prostí,
s pocitem volnosti,
jí míváme dosti.

Brzy vždy pomíjí,
krátce jen promíjí.
Tak, jako popleta,
jinam se proplétá.

Publikoval(a): Litarts, 12.1.2022