Drahá matko otče netruchlete pro mne
Drahá matko otče netruchlete pro mne
Anotace: Devatenáctá z 20ti připravovaných básní
Drahá matko otče netruchlete pro mne
společnost odjakživa s chutí požírá své děti
zůstanu sám v této bláhové povrchní éře?
Kradu se do zahrad pro hrst čerstvých květin
drahá matko otče neplačte pro mne
hádám jestli je tohle poezie angažovaná
máme málo kvalitních děl a špatných hodně
ty co hlásají pravdu stáhnou z kůže za živa
drahá matko otče nirvána znamená vyhasnutí ohně
lucidně migruji světelnými roky o pár dekád zpět
než mé srdce ztratí kontrolu procitnu na druhé straně
chci pár minut o našem světě ve verších přemýšlet
zbloudil jsem v mlze, uzřel chladnokrevnou vraždu
drahá matko otče netruchlete pro mne a těch málo chvil
dovolte mi popadnout dech než znova od píky začnu
putovat novým životem uskutečnit to o čem sním
drahá matko otče chtějí nás mrtvé či na konci sil
prý nám vládne pravda a láska ale já vím že je to klam
blahoslavený buď ten kdož dohlédne na dno všech vín
lepší být vyvrhel než navěky zhrzený puritán
snad existuje fontána mládí neboť stáří se děsím
čekám na vhodný okamžik k založení vlastní rodiny
co dělat mám když nám berou poslední zbytky štěstí
po smrti následuje cesta okamžiky které jsme již prožili
drahá matko otče píši vám v lehkém oparu trudomyslnosti
nevěšte hlavu ovlažte mladé pupeny klíčící před domem
byť mě tohle nastalé soudobé dění nutí zlostí svírat pěsti
pevně věřím doufám že nakonec možná ještě vyhrajem
biblická tajemství budou jistě jednou objasněna
drahá matko otče neplačte pro mne jsou to divné časy
při pohledu do zrcadla padám strachem na kolena
hluboko uvnitř tuším že není boha který by mě spasil
drahá matko otče bývali jsme komunita
mám za to že příští generace bude poslední
dumám nad tím jak se jednou změní povinná četba
koho začnou lynčovat a zařadí mezi zakázané autory
už víc pro mne neroňte slzy drahá matko otče
chtějí umlčet slova a verše psané obětí doby
svoboda je iluzorní stejně jako sametová revoluce
odpusťte že zřejmě nadosmrti zůstanu stejný
přemýtám jaká tajemství leží v uzavřených pláních
navštěvuji mše za zesnulé těch co jsem poznal
samotné štěstí se těžko drží pouze jednou dlaní
zemřu jako prostý muž žádná socha a piedestal
možná budu jeden z mála znakem šelmy neocejchován
finální slova před smrtí "život byl hra a já špatný hráč"
občas je pošetilé toho druhého od srdce slepě milovat
s chladnou nocí mnohdy přichází taktéž i hořký pláč
drahá matko otče konstelace hvězd je ve znamení smrti
rád bych odříkal své hříchy můj osud byl již zpečetěň
představuji si co fantaskního post mortem spatřím
možná nové tělo do kterého rázem vstoupím převtělen
přestaňte však ronit slzy drahá matko otče
potkáme se znovu na jiném místě v odlišný čas
naivně jsem myslel že ještě není příliš pozdě
začít někoho upřímně z útrob srdce milovat
chci zaspat při pobřeží souznít s vlnami celou noc
probudit se znenadání v chladné rose každé ráno
co naplat když sotva někdo vyslyší marné volání o pomoc
přemýtám jestli mé dosavadní bytí vůbec za to stálo
stali se z nás pacienti ochuravělí slepou vírou
pravda ztrácí význam stejně tak předvolební sliby
ten kdo zažil ať prozradí jaké je žít s ovdovělou ženou
vypadá to že hned tak nespatřím svoje vlastní děti
drahá matko otče v '92ém spadla k zemi kometa
zrodil se zárodek který přišel o střelku kompasu
nebude snadné napravit chyby do příštího života
posílám srdečné pozdravy...společně až do konce času
Publikoval(a):
Makaveli, 21.1.2022