Anotace: 2018

zametám smítka po zabloudění
abych si nebránil radostem z tření
za srdce spojený už jenom s těmi
co do nitra hledí si
bez popření

pochybnostem chybí hybnost
drobnostem
tím kradou živnost

kolikrát jsme vyřkli lež
pravdu si tak namlouvali
abychom se mohli splést
a před sebou ven vycouvali
z neustálých proč

a tak hledám svůj konec
abych rozložil vzorec
začátek píšu si na zadek diáře
když nemůžu poztrácet nemůžu vytvářet
proto jsem návraty
do hlubin odnes

na ústa polibek
pomůže rozdýchat
polštář si načechrám
pod hlavu do jitra
abych se nezavřel
pro něčí maličkost
počkám si ve stínu ?
popojdu maličko ?

zametám smítka po zabloudění
zametám smítka
pod koberec

Publikoval(a): Martin Havlíček, 26.1.2022