Anotace: 2017

vykopávání studny
pročišťovalo páteře
už necítí se nudný
když nechová se dospěle

raději vdechuje plameny ze svíček
aby zapálil šílený prochladlá lejtka
popelkám nasadil ztracený střevíček
čekajíc v domnění že láska je velká

však láska je jen děj
kde už netahá se za provaz
oporou jen těm
co milují se nadoraz

nedělá ze svého hrudníku terč
ve střetu zájmu odhodí meč
a já ho zas najdu

"heč"

neškrtne sirkou ani v noci
v tichosti naslouchá
jak vyjou dál vlci

neshání včelám práci
nestříhá broukům tykadla
už dohrávají divadla
sudičky i draci

jen stvořitele
nechává hrát si na sebe
na přibité dlaně ke kříži
na pekla i nebe

má respekt i k chybám
jde naproti výzvám
stejně jako ztracené lodě v nedohlednu
a proto si lehnu a nechám se vodě
s důvěrou

bojovat s nemocí
je jak vracet dary přírodě
to často bývá v neshodě
s energií
svémoci

Publikoval(a): Martin Havlíček, 3.2.2022