Anotace: Můžeš vzlykat,na život je třeba si zvykat.

Prapodivná zřícenina
v mezidobí smrti
vpodobněna do duše
co mě drtí.

Odejmu Tvůj smutek i žal
budu špinavá
jak říční kal.

Obejmu Tvé srdce
zbydou mi olověné ruce.

Jen sobě se později
stěží mohu práva domoci.

Skočím ze všech věží
....a život běží....

Zrůdná touha života snímání
budiž,přivítej svítání.

Nechej mne marnit.

Kopni mne při odcházení
nejsem k zastavení
nehodím se k zotavení.

Publikoval(a): Lavander, 12.4.2011