PROŽITKY
PROŽITKY
skrze tvé dýchání
se poznávám
i přes zavřená okna
tiché meluzíny
mezi škvírami
záclony odkryjí výkřiky do prázdna
ale i to jsem já
se svými chybami
učím se procítit zpocená těla
poztrácet obleky
před sebou
zcela
prožívat křivky jak koleje ze snů
a milovat dívky z alabastru
"někdy mám pocit
že všechny růže v zahradě
mi voní"
do květu každá dozraje
i když jedna druhé cloní
a co když chci pugét
kterej mě opíchá
aby zraněná místa
mi vyléčil do ticha
procházím tak tiše
hledám bolest v břiše
občas se i stavím
o trochu níž v pánvi
jak furt hledám
nic tam není
přes všechny hloubky
zmapovaný
a tak se od/stínům
do sklizně nebráním
stejně jak v přírodě
cyklicky nastavím
proudění v rovině Lásky
Publikoval(a):
Martin Havlíček, 12.2.2022