Anotace: Věnováno manželovi...

Květinou z jara být
pro tvůj klid
ať lehce se ti spává
a
chceš žít
v tichých
bytostech našich
spletených
prstenů snubních

I hvězdu uhranout
by ti z nebes spadla
do dlaní
abych neuvadla
v tvém strádání
jenž mě trhá
jako nit
životních souznění

Když je ticho
pusto
pro to ticho
v tvých dlaních, čtu si místo
jenž žije v nebesy
jsi tu já a ty
jsme tu MY
srdce v jedno
zkrasněné
jsme si blízko
až někdy zebe
bolest co cítím
když brousí nůž
v nebe
nebe řeže
a tak v tichosti
vším
ti patřím

V tichosti chvil
další díl si násobil
a plout v náš kout
kdy zbavení pout
sebe ceníme

Publikoval(a): kopretina7777, 27.3.2022