HAVRAN
HAVRAN
~ HAVRAN ~
Opřu si kolo o lípu,
aby i ona věděla,
že jsem se vrátil zpátky.
Pak v kostele se pomodlím,
za všechny ty, co odešli,
za duši drahé matky.
~
Dnes i já vcházím šedivý,
i já jsem míval dítek,
však jejich oči nevidím,
sny padly do výčitek.
~
Nad hrobem dětí černý stín,
havran, jak smrtka krouží,
se stářím slunce míň a míň,
pohaslo Světlo Boží.
~
Snad havran na hrob usedne,
s ním klid do duše mé,
srdce ulehne do země;
mé srdce - prázdné čekání...
objetí bezedné!
Publikoval(a):
J.F.Julián, 8.4.2022